V současné době Matice moravská sdružuje více než dvě stě padesát odborných pracovníků z oboru historie a příbuzných vědních disciplín, které spojuje zájem o společenskovědní bádání na Moravě. Jejím aktuálním cílem je rozvíjet a podporovat vědecké poznání minulosti se zvláštním zřetelem k dějinám Moravy, českých zemí a střední Evropy.
Matice moravská pokračuje ve vydávání Časopisu Matice moravské a úspěšně navázala na bohatou publikační činnost z prvorepublikového období. Vedle obnovených edičních řad (Knižnice matice moravské a Prameny dějin moravských) vydává i další publikace, především příležitostné sborníky. V letech 2005 až 2011 Matice moravská úzce spolupracovala s Výzkumným střediskem pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, a v sepětí s tímto projektem zaštítila vydání více než dvaceti odborných knih.
Vedle toho se Matice moravská podílí na pořádání přednášek a konferencí, často ve spolupráci s předními historickými pracovišti.
Více o činnosti Matice a podmínkách členství se můžete dočíst ve stanovách sdružení. Pokud tyto podmínky splňujete a chtěli byste se stát členy, vyplněnou a podepsanou přihlášku zašlete Ing. Věře Kazdové na kazdova@phil.muni.cz.
Počátky Matice moravské jsou spjaty s polovinou 19. století. V roce 1849 vznikla Národní jednota, která se etablovala jako vědecký a humanitní spolek. Jeho cílem bylo vydávat knihy a podporovat knihovny, čítárny, přírodozpytné sbírky či vznik uměleckých děl. V roce 1853 přijala jednota název, který přetrval do současnosti. Matice moravská se v roce 1869 rozhodla vydávat vlastní periodikum, Časopis Matice moravské, jehož koncepci vypracoval Vincenc Brandl.
Pod vlivem Františka Kameníčka se od devadesátých let 19. století začala Matice moravská profilovat především jako historický a uměnovědný spolek a tuto orientaci respektuje dodnes. Jedním z vrcholných období Matice moravské byla doba první Československé republiky, kdy jako redaktoři Časopisu Matice moravské působili Bohumil Navrátil a Stanislav Souček. Vědeckou úrovní byl časopis srovnatelný s Českým časopisem historickým. V tomto období se rozvíjela i vlastní ediční činnost Matice moravské.
V padesátých letech 20. století Matice moravská odolala masové likvidaci spolkové činnosti. Až v březnu 1967 pod tlakem Československé akademie věd musela vstoupit jako kolektivní člen do Československé historické společnosti, kde pak setrvala až do jejího zrušení v roce 1990. Po listopadu 1989 došlo k výměně vedení Matice moravské i k sestavení nové redakční rady, v níž se pod vedením profesora Jana Janáka zapojila do činnosti Matice moravské řada osvědčených badatelů hlásících se k demokratickým a českým tradicím společenských věd na Moravě – profesoři Josef Válka, Milan Myška, Jiří Kroupa, Jiří Malíř a další. Do roku 1994 byla Matice moravská členem znovuobnoveného Historického klubu při Akademii věd České republiky.
Zhoršující se finanční situace donutila redakci Časopisu Matice moravské, která prakticky od roku 1967 suplovala činnost matičního výboru, hledat řešení prostřednictvím změny právního postavení Matice moravské. Po předložení nových stanov Ministerstvo vnitra České republiky zaregistrovalo Matici moravskou roku 1990 jako občanské sdružení. V témže roce byla jednohlasně přijata do Rady vědeckých společností při Akademii věd České republiky. V současnosti má Matice moravská právní status zapsaného spolku.
(Bližší informace k dějinám Matice moravské viz in Chocholáč, Bronislav: Matice moravská. Dějiny spolku od počátku do současnosti. Brno 1997.)